Nový výzkum pomůže start-upům být odolnější

Začínající firmy v oblasti čistých technologií, tzv. clean-tech start-upy, čelí jiným výzvám než ostatní podniky. Nejenže přicházejí s novými, neodzkoušenými technologiemi, ale zároveň vstupují na téměř neexistující trh, který musí pomoci zformovat. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí je i doktor Michal Jirásek z ECON MUNI, hledá cesty, jak odolnost clean-tech start-upů měřit a posilovat.

Téma odolnosti start-upů je pro ECON MUNI poměrně nové. Proč je podle vás důležité se mu věnovat?

Start-upy jsou jedním z hlavních motorů inovací v ekonomice a mohou přispívat k řešení různých společenských problémů. Stranou pozornosti jsou ale výzvy, kterým čelí samotné start-upy a se kterými se nedokážou snadno vypořádat. V našem výzkumu se snažíme pomoci jak start-upům, tak investorům a inovačním agenturám tyto výzvy překonávat způsobem, který nebude tlumit inovační tah na bránu start-upů.

Je pravda, že odolnost start-upů je pro nás relativně novým tématem. Velmi dobře ale zapadá do dlouhodobého zájmu naší výzkumné skupiny o podnikové inovace a způsoby, jakými se podniky vypořádávají s měnícím se okolím. A přestože se přímo odolnosti start-upů nevěnujeme, máme napříč výzkumnou skupinou celou řadu publikací, které s tímto tématem souvisí.

S jakými výzvami se start-upy musí umět vyrovnávat?

Především s velkou nejistotou ve skoro všech oblastech jejich fungování. Týká se to jak financování, tak lidí i samotného produktu, se kterým přichází. Naopak velkou výhodou start-upů je flexibilita a rychlost – není výjimkou, že dokážou v krátkém čase zareagovat na trh a úplně změnit podstatu svých produktů. To je možné jen díky velkému nasazení zakladatelů a dalších klíčových osob. Zásadní je tedy schopnost přizpůsobit se změnám okolí. Problém nastává v okamžiku, kdy se start-up nemůže nebo nechce přizpůsobit – například v situaci, kdy ho opustí významný zákazník. S ohledem na to, že podle některých průzkumů má zhruba třetina start-upů problémy s likviditou, může v té chvíli dojít k velmi rychlému vyčerpání zdrojů a zániku start-upu.

Ve vašem výzkumu se soustředíte na tzv. clean-tech start-upy neboli start-upy v oblasti čistých technologií. Co je hlavní slabinou tohoto typu začínajících podniků?

Za jeden z nejzajímavějších paradoxů považuji skutečnost, že zatímco se snaží, alespoň verbálně, změnit svět, tak jen málokdy počítají s tím, že se svět může změnit bez jejich přičinění. Mám zkušenosti, že jejich zakladatelé jednoduše předpokládají, že změnu přinesou oni, ale jinak vše bude, jak očekávají.

Na jednu stranu to není překvapivé. Nejistoty okolo start-upů je tolik, že je potřeba určité věci přehlížet, aby někdo vůbec start-up založil. Je to potřebná mentální kompenzace složitosti světa, tak jak ji známe třeba z behaviorální ekonomie. Na stranu druhou je ale potřeba ji vyvažovat. Sny o obrovském růstu jsou možná užitečné pro přesvědčení některých naivních investorů, ale pro praktické fungování start-upů, jejichž vývoj nezřídka pracuje s mnohaletým horizontem, jsou nebezpečné. Právě kvůli omezeným zdrojům musí být start-upy připravené na různé varianty budoucnosti, které nemusí odpovídat jejich počátečním očekáváním.

V čem spočívá výzva „dvojité novosti“ u start-upů v oblasti čistých technologií?

Start-upy obecně přichází s produkty, které mohou, ale nemusejí na trhu uspět. Jejich cílem je více či méně ovlivnit trh, na který vstupují. V souvislosti s tím se ale může pokazit spousta věcí – od těch interních ve vývoji produktu až po neúspěch u zákazníků. Start-upy v čistých technologiích ale krom novosti, kterou samy přinášejí, zároveň čelí i tomu, že často cílí na ještě neexistující, nový trh.

Mohl byste uvést konkrétní příklad?

Jedním z problémů, které čisté technologie řeší, jsou emise skleníkových plynů. O oxidu uhličitém už se všeobecně mluví a jeho produkce je čím dál více omezována. Ale ke skleníkovému efektu přispívají i jiné plyny jako například metan, který je až 80x nebezpečnější než oxid uhličitý. Jedním z významných zdrojů metanu je hovězí dobytek.

Pro řešení emisí metanu z kravského hnoje potřebuje start-up vyvinout samotnou technologii a vyrovnat se s výše zmíněnými výzvami spojenými s omezenými zdroji. Ani to ale není záruka úspěchu, protože zároveň trh, na který vstupuje, do velké míry neexistuje. Zemědělci emise metanu většinou neřeší, protože by to pro ně představovalo náklady navíc. V tomto případě musí start-up kromě nového produktu přispět ke vzniku nového trhu neboli poptávky na straně zemědělců. V tomto případě například skrze uhlíkové offsety, doklady o snížení emisí, které si pořídí třetí strany, jako jsou velké korporace usilující o uhlíkovou neutralitu. Jejich nákupem pořízení a provoz technologie u zemědělců alespoň částečně zaplatí.

Výzkum se uskuteční ve spolupráci s Technickou univerzitou Mnichov. Jak bude tato spolupráce vypadat a co přinese?

Už obsah projektové žádosti jsme postavili tak, aby byla spolupráce co nejužší. S výjimkou aktivit výlučně spojených s českým prostředím, jako například rozhovory se zakladateli českých start-upů, se na všem budou podílet zástupci české i německé strany. Díky tomu vznikne velký prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností a názorů, což, věřím, pozitivně přispěje ke kvalitě našich výstupů.

Zajímavé je, že grantová výzva je na bavorské straně postavena jinak než u nás. Významně větší roli budou hrát doktorští studující přijatí specificky na tento projekt. V našich podmínkách by při délce trvání projektu bylo něco takového prakticky nemožné. Pro výzkum je to ale výhodou, protože v něm budeme mít velmi různorodý mix výzkumníků a výzkumnic od těch začínajících až po zkušené profesorky a profesory. Vzhledem k tomu, že Technická univerzita Mnichov patří mezi nejvýznamnější evropské univerzity, plánujeme na spolupráci v budoucnu navazovat a dále ji prohlubovat.

Projekt s názvem „Odolnost a dopad start-upů u oblasti čistých technologií v Bavorsku a České republice“, identifikační kód LUABA24105, byl podpořen v rámci programu INTER-EXCELLENCE II, podprogram INTER-ACTION.